čtvrtek 29. prosince 2011

pondělí 19. prosince 2011

Václav Havel ( *5. 10. 1936 Praha - +18. 12. 2011 Hrádeček)

Foto: Tomki Němec
Cítím velký smutek. Václava Havla si vážím pro jeho lidskou velikost, jako umělce i jako politika.  Zůstává tu po něm velké prázdno, ale také a hlavně všechno to, co udělal pro nás, pro celou zem, pro svět. Jeho život i dílo je pro nás všechny výzvou i povzbuzením.
Jsem ráda, že odešel tak klidně a dobře. Že se mohl krátce před smrtí setkat s Dalajlámou, který mu daroval bílý šál, který se dává pro štěstí, ale také na rozloučenou, a zlaté kolo, symbol duchovní změny, ochrany a schopnosti překonávat překážky.
R.I.P.







Tohle je dopis, který jsem mu napsala, když vyšla Anna chce skočit. Nevím, zda ho někdy četl a zda viděl, jak jsem ho v komiksu zpodobnila. Ale to není důležité.

  V Praze, 8. srpna 2006

Vážený a milý pane presidente!


Posílám Vám svůj komiks Anna en cavale, který koncem srpna vychází ve Francii, spolu s českým textem. Doufám, že by příští rok mohl vyjít i u nás česky.
Dovolila jsem si totiž ve svém fiktivním příběhu použít Vás coby klíčovou dramatickou postavu zachránce v dobré víře, že Vás to nemůže urazit či pohoršit. Nepochybujte, prosím, o tom, že jsem z Vás učinila komikovou postavičku, aniž by to bylo v rozporu se vší mimořádnou úctou a obdivem, který k Vám i k Vašemu dílu odedávna chovám.
Jak jste se víckrát sám se svých spisech zmínil, Váš život a Vaše účinkování v dějinách působí samy o sobě jako zdařilá absurdní hra. Stávají se tak fenoménem, který jsem ve svém příběhu nemohla odolat použít.
Doufám ve Vaši shovívavost a přeji Vám jenom to nejlepší a hodně zdraví,

s velkou úctou
Lucie Lomová


úterý 13. prosince 2011

Benefiční prodej tisků

Vrátily se mi kvalitní tisky z několika výstav, a proto zahajuji benefiční prodej tisků. Kompletní nabídku najdete na stránce, kam se dostanete po kliku na pravé části této strany. Celý výtěžek půjde na podporu indiánů Čamakoků, kterou už léta úspěšně vykonává společnost www.checomacoco.cz . Zařazuji do prodeje obrázky z Divochů, Tylovy hlídky (anglické texty) a komiksu Anna chce skočit. Stránky z Divochů jsou bez textů, ale pokud si budete přát, mohu ho tam tužkou dopsat (tuš by se na papíře asi rozpíjela). Všechny tisky budou podepsané, bezpečně zabalené proti zmačkání cestou.
Ještě očekávám návrat velkoformátových tisků z výstavy v Plzni, které zařadím, jakmile dorazí.
Za cenu jednoho tisku si budou moci indiáni koupit ku příkladu devět ovocných stromků.
Více informací: Benefiční prodej tisků.


pondělí 5. prosince 2011

Raba Suli

Tento týden pokřtí Boris Filan závěrečnou knihu své trilogie s názvem Raba Suli - Bratislava III, kterou vydává Slovart. Kreslila jsem obálku (a předsádku). Není to komiks, ale vzpomínková kniha o dětství a mládí v Bratislavě, jejíž tehdejší podoba a atmosféra už patří dávno minulosti. Křest se koná ve čtvrtek 8. prosince v 17,00 hodin v Café Reduta v Mostové ul. č.2 v Bratislavě, kdybyste měli cestu kolem...

pátek 2. prosince 2011

Adventní kalendář

Pro web České televize jsem nakreslila interaktivní adventní kalendář, kde je pro návštěvníky každý den připraven jeden dárek. Najdete ho tady.
Nezapomeňte zapnout zvuk.

čtvrtek 1. prosince 2011

Alexander Fleming

Prosincový Bridge přináší příběh objevitele penicilinu a jeho tří následovníků, kteří umožnili jeho užití.

neděle 20. listopadu 2011

Čekomakokové s komiksem

Clemente López, šaman
Podívejte se do Gran Chaca, k hornímu toku řeky Paraguaye, do končin, kde se odehrává část příběhu mého komiksu Divoši, kde dodnes žijí potomci Alberta Vojtěcha Friče. Letos v létě k nim Divoši doputovali, sice v češtině, ale s přiloženým španělským překladem.
Fotografie: www.checomacoco.cz , kde najdete i další zajímavé informace o indiánech a české pomoci.

Sdružení Checomacoco pořádá v neděli 27. listopadu 2011 v 18 hodin v Divadle na Dobešce (Praha 4-Braník, Jasná I. 1181/6) přednášku se světelnými obrazy, kde se o jejich činnosti můžete dovědět víc.


Yvonna Fričová představuje knihu - na pravém obrázku dáma v bleděmodrém je překladatelka do čamakokštiny Hadasa

Angela, vnučka A.V. Friče
Úplně nalevo Andrea Fajkusová, které děkuji za španělský překlad, pán vpravo je Rodolfo Ferreira Frič, vnuk AVF, který sám také píše. Holčička u sloupu se jmenuje Draga podle české manželky AVF.

Studenti zemědělské školy v Belénu nedaleko Concepciónu sledují na monitoru obrázky z komiksu.

pátek 11. listopadu 2011

Darda

V nakladatelství Druhé město vychází nová kniha Ireny Douskové, Darda. Volné pokračování Hrdého Budžese a knížky Oněgin byl Rusák, Helence Součkové se dějí další nemilé věci.. Kreslila jsem obrázek na obálku.

Původní obrázek, který se na obálce zčásti topí v temnotách a některé postavy nenacházejí uplatnění.

Komiksfest a rušný listopad

Posledních čtrnáct dní bylo pro mě hodně rušných, na samotné kreslení moc času nezbývalo. Byla jsem besedovat s šikovnými dětmi v knihovně v Náchodě, která sídlí v krásné funkcionalistické budově z r.1931 od architekta Otakara Novotného. Na Open party Komiksfestu jsem se zúčastnila Komiksové Cha-chy, 20 promítaných obrázků a 20 vteřin povídání k jednomu. Dopředu jsem si ten časový limit nevyzkoušela, tak to bylo trochu zběsilé, dvacet vteřin je hodně málo. 
Pascal Rabaté
Pascal Rabaté a Michal Uhl, který výborně překládal


















Těšila jsem se do Francouzského institutu, kde má výstavu Pascal Rabaté, představuje obrázky ze svého Ibikuse, velkolepého díla, který vydalo v češtině před nedávnem nakladatelství Mot ve svazku o více než pěti stech stranách. Po vernisáži s ním byla zajímavá debata a pak ještě kreslil věnování. O Rabatém jsem tu už, myslím, psala ve svých zápiscích z Angouleme. V Praze se představil taky jako režisér dvou filmů, které natočil podle svých komiksů - Potůčky a Prázdniny u moře. Dávám přednost těm komiksům. Pak zas odjel - je škoda, že málokterý host vydržel až do konce festivalu.      
Konstantin Komardin z Moskvy, José Alaniz z Washingtonu a Christian Wellmann z Lince. Ten byl obhlédnout terén, protože sám je kurátorem tamějšího festivalu Nextcomic.
Markéta Pilátová, Paco Roca a Dario Adanti

Jana Fantová, programová ředitelka Komiksfestu, uvádí
Ve španělském institutu Cervantes mají výstavu Paco Roca a Dario Adanti, sympatičtí chlapíci, jejichž tvorba je hodně odlišná, ale jejich souhra při besedě moderované Markétou Pilátovou byla skvělá. Dario prozrazoval svoje fígle, jak uspět v konkurenčním boji a oba mluvili zajímavě o své práci a situaci komiksu ve Španělsku.

Paco Roca
Dario Adanti
Z programu Komiksfestu jsem toho viděla celkem málo, protože jsem v pondělí instalovala, ve středu byla na vernisáži výstavy Na cestě k animaci, která je v Západočeském muzeu v Plzni. S Barbarou Šalamounovou tam máme jednu místnost, Bára vystavuje obrázky ze své poslední knížky Obrázky z československých dějin, kterou dělala taky pěkně dlouho, a já Divochy.
Barbora Šalamounová, já, Čechové a Divoši
Celkový pohled na výstavu
Figuríny-autoportréty-hlídačky občerstvení























































V pátek jsem jela znova do Plzně, na poslední, třetí komiksový workshop, který jsem vedla v Ústavu umění a designu, takže jsem přišla o vernisáž Fredericka Peeterse v Prvním podzemním antikvariátu v Hybernské ulici, která ale stále trvá. Peeterse jsem viděla až na závěrečném večeru Komiksfestu.

Překladatel, Frederick Peeters a Tomáš Chlud, jeho nakladatel
Dostala jsem dvě skleněné sošky Muriel, za nejlepší scénář a za nejlepší album roku. Děkuju všem za gratulace.

čtvrtek 27. října 2011

Lawrence z Arábie

Listopadové číslo časopisu Bridge přináší komiks o životě výjimečného muže Lawrence z Arábie, který pomáhal Arabům v boji proti Turkům. Také je učil terorismu...

neděle 23. října 2011

Artshop

Dnes otvírám virtuální obchod se svými obrázky, cestu tam najdete v menu napravo. Přeju příjemnou procházku galerií!

pondělí 17. října 2011

V Paříži


Mám za sebou pět dní v Paříži, kde jsme byli s Vojtěchem Maškem hosty Českého centra a představili tam svoje poslední knížky, které vyšly letos taky ve Francii - já Divochy, on byl vyslancem tříčlenné autorské jednotky (on plus Markéta Hajská a Máša Bořkovcová), která se spojila k vytvoření trilogie O přibjehi, ve Francii vydané v jednom svazku. Ubytovaní jsme byli přímo v Centru, vysokém starém činžáku v ulici Bonaparte, kousek od St. Germain des Prés. Takže jsme měli kousek (nebo to, co v Paříži znamená "kousek") cesty od Seiny, Louvru, Notre Dame atd.
Mašek a kniha - čerstvá, nová, v novinkách
Lomová a kniha - téměř nová, leč již  ve slevách
Nejdřív jsem vyrazila do komiksových secondhandů a moje odhodlání neutrácet vzalo rychle zasvé. Jak byste se zachovali v situaci, když vidéte před sebou čerstvé Acme novelty Chrise Warea, které místo původních třiceti stojí jen osm euro? A tak podobně.
Rue Bonaparte, kde sídlí České centrum, jehož osádka nám pokytla vřelé přijetí a milou společnost, díky!
Bylo teplo jak u nás začátkem září, dalo se tedy trávit celé dny venku a prokládat to výstavama. Kupříklad senzačním Munchem v Centre Pompidou nebo tamtéž halucinogenní výstavou japonské umělkyně Yayoi Kusama. Taky jsem navštívila pár prodejních galerií komiksu, třeba v Rue Martel, kde má výstavu Blutch. Opět jsem byla okouzlená jeho bravurou a úchvatným svobodným rukopisem jeho kresby, stejně tak jako půlhodinovým videem-rozhovorem, kde mluví o svém přístupu ke kreslení. V druhé galerii vystavuje Nicolas de Crècy kresby ze své nové knížky 500 dessins, v další měli plné desky nespočtu francouzských i světových autorů. Nešlo nevzpomenout na dražbu originálů na pražském Crweconu. Ceny jsou přibližně stejné s tím rozdílem, že u nás jde o koruny, zatímco tam o eura...
Beseda v Mediathèque Fnasat - Gens du voyage. Druhý zleva Jean-Gaspard Páleníček.
Guibert - Keler - Mašek
Náš večer v Českém centru byl milý, zúčastnili se ho také naši nakladatelé a Jean-Gaspard Páleníček z ČC skvěle překládal. Je to příjemné, mluvit s dobrým tlumočením, člověk má čas si v mezičase uspořádat myšlenky a překladatel vybrousí, doladí a eliminuje všelijaké koktání či parazitní slova. Někdy bych potřebovala takového překladatele i z češtiny do češtiny.
Guibert - Lomová - Mašek
Vojtěch měl pracovní program i na další večery - navštívil ještě dvě místa, já se na něj šla podívat do knihovny v odlehlé čtvrti, kam přišel taky Emmanuel Guibert, který se s Vojtou seznámil na loňském Komiksfestu a jeho kolega, fotograf Alain Keler; vydali spolu letos dokumentární komiksovo-fotografickou knihu o Romech ve střední a východní Evropě.
V sobotu jsem už byla tak uchozená a ukoukaná, že jsem neměla sílu na další galerii a proseděla dlouhý čas v Lucemburské zahradě, kde se lidi opalovali a jedli a bylo to jako o opravdických prázdninách. Když jsme pak večer přistávali v Praze a letuška hlásila, že je tam 4 stupně nad nulou, myslela jsem nejdřív, že mluví o teplotě na nebi.
Lucemburská zahrada, 15.10.2011

čtvrtek 29. září 2011

Florence Nightingale

V říjnovém čísle časopisu Bridge představujeme Florence Nightingale (1820-1910), průkopnici zdravotní péče a emancipovanou ženu.

pondělí 26. září 2011

Frič


Alberto Vojtěch Frič - jeden dodatečný obrázek k Divochům pro kolektivní výstavu, která bude v Západočeském muzeu v Plzni v listopadu.







Čerwuiš Pjošád Mendoza - obrázek z Divochů

úterý 13. září 2011

úterý 16. srpna 2011

Létající chasid



Ilustrace k povídce Kobi Weitznera "Heylikvaser" pro časopis Maskil (měsíčník liberální židovské komunity Bejt Simcha).


















pátek 12. srpna 2011

Evropská komiksová unie

 V půlce července mně přišel mail od Angoulemského festivalu, kterým mě přizvali k účasti na kolektivní výstavě, která v lednu na festivalu bude. Velmi jsem se zaradovala, protože se mi na první pohled zdálo, že by to byla účast prestižní (jak také zmiňovali), z výstavy bude i publikace, bude prezentovaná na webu atd.
Má radost ovšem vzápětí opadla, když jsem si přečetla téma - Evropské unie. Výstava má být rozdělena do třech částí - původ a koncept Evropy, její konkrétní realita a vize budoucnosti. Autoři z celé EU zašlou jednu až dvě strany němého komiksu na přidělené, konkretizované téma a provázet to má postavička belgické studentky, která cestuje po zemích EU, vytvořená Charlesem Berberianem. Chvíli jsem o tom přemýšlela a došla jsem k tomu, že jediný možný přístup je satirický, parodický či katastrofický.
Napsala jsem tedy zpátky, zda počítají i s takovými díly. Odpověď přišla vzápětí - ne. Jakákoli kritika je vyloučena, povoleny jsou práce, stručně řečeno, oslavné. Ještě týden jsem o tom přemýšlela, zda by přece jen nešlo něco takového s čistým štítem vytvořit a došla jsem k tomu, že moc ne. S velkou úlevou jsem tedy odmítla a snažila se vysvětlit svoje důvody:
"S živou zkušeností 25 let, které jsem strávila v totalitním režimu v bývalém Československu pod vládou komunistů jsem na pozoru před každou propagandou a uměním, které jí slouží. Já osobně někdy z EU profituji, jako spoustu dalších lidí, myslím, že základní idea propojování národů, solidarity a etnické tolerance (atd...) je dobrá, ale zároveň mám hodně výhrad, vidím spoustu problémů a nejsem přesvědčená o způsobu, jakým EU např. přistupuje k ekonomice. Stěží si dovedu představit, že v budoucnu bude dobře fungovat. Nápad uspořádat výstavu na téma EU je zajímavý, ale pokud je ZAKÁZÁNO kritizovat a smí se jen oslavovat a velebit, zdá se, že se stane pouhou reklamou, čistým aktem propagandy. Nemyslím, že je pro umělce důstojnou rolí, aby se stal nástrojem přímého ideologického ovlivňování bez možnosti osobních výhrad. Pro mě by byla výstava mnohem zajímavější, živá a cenná, kdybyste dovolili autorům svobodně projevit jejich názory."
Odpověděli mi, že je to moc mrzí, že mě chápou, ale že o žádnou propagandu samozřejmě nejde, že přece chtějí jen povzbudit optimismus a ukázat, že kolektivní vize a snahy mout existovat, navzdory těžkým ekonomickým krizím....
Zavanulo to na mě důvěrně známým větrem. Rozjásaní svazáci, smějící se pionýři, matky s dětmi, porozumění mezi národy, děti všech barev tančí v kruhu a drží se za ruce - překrásné obrázky, které měly zakrýt podstatu režimu. Je to trochu přehnané přirovnání, vím, ale myslím, že podstata je stejná. Kritika se prostě zakázat NESMÍ.
Trochu lítosti z odmítnutí účasti ve mně přece jen zbylo, ale dnešní den mi jí pomohl odplavit... Před časem jsem si objednala přes Amazon z Ameriky čtyři komiksové knihy a natěšeně jsem očekávala pošťačku s balíkem, jako už několikrát. Poštovné je sice drahé, ale k těm knihám těžko přijít jinak. A hleďme - místo balíku přišel doporučený dopis, kde jsem se dočetla (po hodně usilovné snaze porozumět, oč jde - písemnost naprosto nepřehledná a nesrozumitená), že podle nových směrnic EU se musí balíky ze zemí mimo EU proclívat. Musím osobně na Celní úřad přinést:1)prohlášení, že zásilka obsahuje zboží neobchodního charakteru pro soukromé účely 2) doložit specifikaci dováženého zboží (třeba v mém případě, že se jedná o knihy, které jsou z papíru a budu je číst) 3) doklad o platbě 4) doklad o druhu a ceně zboží s rozpisem zboží, ceny a dopravy a pokud nechci věc sama vyřizovat, 5) vyplněnou a podepsanou plnou moc poště, která mileráda za mírný poplatek asi sto korun mou věc vyřídí....UHHH!!! Ještě budu platit clo. Cena balíku je přitom jen asi 90 dolarů.
Ať žije volný trh a EU!

P.S. S chladnou hlavou 30.8. dopisuji, že rozhodně nechci srovnávat současné poměry s poměry za totality,  ani si nemyslím, že bychom z EU neměli i výhody, tudíž možná i s těmi balíky to za to stojí. Tehdy mně ale přišlo, že obstrukce s balíkem přichází ve chvíli, kdy jsem potřebovala utvrdit ve svém rozhodnutí. Toho nelituji.